Vstup pro předplatitele: |
Jsou krajiny, kde děti ještě
vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.
(Jan Skácel
Hodina mezi psem a vlkem, 1962)